Mise Nal--Epka

Z Herka

Instruktoři: 1 šéf hry

Materiál: nálepky, papíry, případně lana

Hráči: 20-30

Délka hry: 90 min

Rozdělení: Družstva

Věk: 10 a víc

Záměr: rychlost, obratnost, taktika, diplomacie, výřečnost

Motivace: Dostáváme se na ostrov Nal-Epka, na kterém sídlí několik radikálních organizací. Každá organizace má své sídlo a protože jsou jednotlivé organizace značně znepřáteleny, tak jejich primární snahou je zničit ostatní, o což se snaží většinou formou pumových útoků.

Příprava: Pro každé družstvo si připravíme sadu nálepek jiné barvy. Případně můžeme použít jednu barvu a udělat různé značky.

Vlastní hra: Každé družstvo dostane jeden papír a sadu nálepek jedné barvy. Po té vyrazí do terénu a vybere si místo, kam umístí svoji základnu. Základnu zbuduje tak, že na vybrané místo pevně ukotví papír a vyrobí kolem něj kruh o průměru přibližně tři metry. Na tuto činnost vymezíme přibližně 15 minut a po té zahájíme vlastní hru.

Úkolem každého družstva je proniknout s co nejvíce pumami do základen soupeřů umístit a přitom co nejlépe ubránit svoji základnu. Tři hráči z družstva jsou v roli obránců, zbytek jsou útočníci. Tyto role si mohou v průběhu hry vyměňovat, ale musí neustále platit, že právě tři jsou obránci. Aby bylo jasné, kdo je z daného družstva obránce a kdo útočník, je dobré obránce nějak výrazně odlišit (třeba jim uvázat na hlavu šátek).

Útočník si u svého kruhu vezme jednu pumu (reprezentovanou nálepkou) a vyrazí s ní k některé cizí základně. Jeho úkolem je dostat se do základny a tam pumu odpálit (tj. přilepit nálepku na papír). Pokud ho však během cesty chytne obránce, tak mu sebere jeho pumu a útočník se musí vrátit pro další na svoji základnu. Obránci nesmí do vnitřku základny a nesmí se od ní vzdálit na více než dvacet metrů.

Při vyhodnocování se přihlíží jednak k tomu, kolik se komu podařilo odpálit pum a také k tomu, kolik pum bylo zabaveno obránci a kolik jich proniklo na vaši základnu.

Poznámky:

• Doporučuji, aby hráli družstva po šesti až osmi lidech a aby byly alespoň čtyři družstva. Hra se potom stává také strategií a hlavně diplomacií - stává se poměrně často, že se obráncům podaří příchozí útočníky přesvědčit, že je nesmysl, aby útočili na ně a že by bylo daleko lepší, kdyby se spojili s jejich útočníky a společně zaútočili na někoho jiného.